Láska se tedy dívá stejným směrem. Takže nejsme nikdy odděleni. Kromě toho, i když se neuvidíme v tomto životě, v tomto fyzickém životě, uvidíme se trvale někde, někde, kde si to neumíte představit.
Hej! Ahoj. Ahoj. (Zdravím, Mistryně!) Jak se máte? ( Dobře. ) Vypadáte tam krásně s těmi dekoracemi. Bůh vám žehnej. Slyšíte mě vůbec? (Ano.) Dobře. Viděla jsem, že mnoho z vás, z ciziny, jste si vyčlenili čas a obtěžovali se přijít do ášramu Nová země, a já jsem vás moc chtěla vidět. Ale byla jsem stále na pobytu v ústraní. A pak poté, když jsem vás chtěla vidět v Hsihu, nemohla jsem to zvládnout. Znáte karmu, že? (Ano.) Karma je vždy problém. Znáte to, že? Pokud je to karma jedné osoby, je snazší se o to postarat. Pokud je to karma mnoha, mnoha lidí, pak už to znáte. Je to složitější a nepohodlné se o to postarat. Další věc je, pokud je to světová karma, pak och, dobrá, dokážete si to představit. Umíte si to představit. Tento pobyt v ústraní jsem musela hodně, hodně, hodně pracovat. Kromě vnitřní práce bylo rovněž zapotřebí se postarat také o nějakou vnější práci. A mája mě opravdu srážel na mém pobytu tentokrát velmi, velmi pilně, To musím říct. Pokud by mája mohl použít veškerou tuto sílu a píli, aby mi pomohl, pak bych byla neporazitelná. Mohli bychom změnit svět na ráj přesně takhle. Bohužel, to neudělal. Entita, kdokoli tato entita je, kterou nazýváme mája, nám nepomáhá. Stojí na opačné straně našeho ideálu a dobrých životních podmínek lidí. Tento pobyt nebyl tak hladký jako ten první, který jsem měla. A čím více pracuji uvnitř pro svět, tím horší druh energie, mája vysílá. Ale já se nevzdám. Říkám mu to po celou dobu. Říkám to této entitě [máje] po celou dobu. Ty si dělej, co chceš, a já si budu dělat, co chci já. Ale já to kvůli tobě nikdy nevzdám, takže o tom nesni.
Jsem v trochu chladné oblasti. Co vy? Cítíte se dobře nebo je vám tam zima? (Jsme v pořádku.) Cítíte se dobře? (Ano.) Není příliš zima? (Ne.) V pořádku, dobře, dobře. Každopádně jsem v pořádku, jsem v pořádku. Tentokrát je to trochu náročné bojovat se všemi stranami – dozadu, dopředu, nahoru, dole, vlevo, vpravo. Ale jsem v pořádku. Jenže vás nemohu vidět. To je jediná politováníhodná věc. Cítím, že jste mě chtěli vidět, velmi, velmi, (Ano!) a v mém srdci bych ráda odpověděla na tuto lásku, kterou mi posíláte, na vaši touhu, protože někteří z vás mě už dlouho neviděli, a naopak. Lituji, že vás nemohu vidět. Zkusila jsem to, ale v poslední minutě jsem to přesto nemohla udělat; věci se stávají, ano? V pořádku? Není třeba vám zde zmiňovat mnoho negativních věcí. Jsem ráda, že vidím, že vypadáte šťastně, zářivě, po tolika dnech meditace. Blahopřeji. Přesto, ještě budeme mít další dobu, další šance. V to doufáme. Každopádně na tom společně pracujeme. Láska se tedy dívá stejným směrem. Takže nejsme nikdy odděleni. Kromě toho, i když se neuvidíme v tomto životě, v tomto fyzickém životě, uvidíme se trvale někde, někde, kde si to neumíte představit. Ale můžete na to myslet, můžete o tom snít. Je to oslnivá úroveň existence, že pro to nemáme slovo v našem slovníku, kterým bychom to vysvětlili, vyložili, popsali vůbec, vůbec. A náš mozek to nemůže opravdu pochopit nebo si to představit. Ale nevadí, dostaneme se tam. V některých vašich meditačních sezeních, ve vašich vizích jste to pravděpodobně letmo zahlédli. A Bohové vyšší úrovně byli tak milosrdní, dokonce aby nám ukázali na této planetě dvojité slunce. Víte, naposledy někdo pořídil fotografii v Mongolsku, která to ukazuje. Víte, existuje planeta za sluncem, společně se sluncem. Neexistuje způsob, jak popsat rovinu existence, novou vědomou rovinu existence. Ale to je jen symbolická zpráva, aby svět věděl, že pro vás máme novou planetu, pro hodné duše, milované děti Boha. A já jsem velmi ráda, že jsme to viděli ve fyzické dimenzi.
Viděla jsem, že jste přišli odevšad: Argentina, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Německo. Co ještě? Ind, Indie. (Austrálie. Mongolsko.) Mongolsko. To vím. Čína, Vietnam nebo Âu Lạc. Z jakých dalších jste přišli? Velká Británie, USA, Austrálie. Co jsem vynechala? Řekněte mi to. ( Nový Zéland, Mistryně. ) Ano! Nový Zéland, samozřejmě. (Maďarsko.) Och, páni! Maďarsko, tak daleko. Děkuji, že jste přišli. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Děkuji. ( Austrálie, Mistryně. ) Austrálii jsem zmiňovala, ne? Koho jiného jsem vynechala? ( Kanada, Mistryně. ) Kanada! Ano, samozřejmě. Tu bych nemohla vynechat. Mnohem, mnohem více. Opravdu bych vás velmi ráda viděla osobně. Myslím, že tohle je tak osobní, jak to pro teď lze. Ale ráda bych tam byla s vámi. Víte, dýchala ten samý vzduch. Opravdu mi tolik chybíte. Prostě mi chybí jídlo, které připravují. Jsem si jistá, že připravují skvělé jídlo v těchto dnech, že? Doufám, že přijdu a užiju si ho, a vy se pak o to všechno postaráte. Postarali jste se za mě o tato krásná jídla, včetně mých porcí, správně? (Ano.) Nemusím být jasnovidcem, abych to viděla. Nemusím být Nam Sa-go nebo Nostradamus, abych si představila všechny tyto věci. Dobré pro vás. Nemám vždy to štěstí.
Některá místa jsou tedy velmi krásná, jako Maďarsko. Tato venkovská oblast, kde jsme dříve meditovali a měli dobré setkání. Nemohla jsem zůstat. Chtěla jsem. Milovala jsem ten karavan, malý přívěs, velmi malý, jako dva na dva, nebo dva na dva a půl. Měla jsem uvnitř všechno, co jsem potřebovala, dokonce i umývadlo na mytí rukou, trochu vody na občasné uvaření horké vody, nezávislá. Cítila jsem se velmi svobodná v tom malém přívěsu. Později jsme dokonce měli větší, přímo v samém rohu zahrady. A zkoušela jsem tam také zůstat, ale necítila se tak útulně jako v tom malém. Byl asi polovičního oválného tvaru, a uvnitř byla dokonce postel, kterou jsem mohla sdílet se svými psy. A pak tam byla malá pohovka, jako lavice, a stůl, na kterém jste mohli pracovat. A pak venku jsme postavili další malou verandu, a pak jsem mohla dát psy, některé psy, do psí boudy venku. A dokonce jsem vybudovala malé schodiště pro psy. Neměli jsme dost místa, takže jsem měla náhradní pro psy, aby mohl sejít dolů takhle. A opravdu jsem se cítila velmi, velmi pohodlně v tom malém přívěsu. Tak pohodlný.
A maďarští lidé se ke mně chovali tak pěkně, zacházeli se mnou jako s princeznou nebo s královnou. Nosili mi dobré jídlo, vařili výborný guláš. Neměla jsem nikde jinde tak výborný guláš, jako tam. Stále si to pamatuji. Byla tam sestra, vařila fantastický guláš. Nepamatuji si její jméno. Nejsem stejně moc dobrá v maďarském jazyce. Jejich jazyk je opravdu mimo tento svět. Nic podobného neslyším v Evropě. Nic podobného nevidím v psané podobě v Evropě. Mám pravdu? Maďaři? (Ano.) Je to velmi odlišné. Ale guláš, ten byl, och, opravdu mimořádně dobrý toho času. Možná vařila s láskou. Nebo to možná byly ty správné ingredience. Protože oni mají zvláštní červenou chilli omáčku v Maďarsku. Pokud ji nemáte, nechutná to stejně. To je velmi, velmi důležitá ingredience v guláši, který Maďaři vařili. Vyrábí se v Maďarsku. Také se pěstuje v Maďarsku. Maďarsko je země s mnoha, mnoha zemědělskými produkty, a dobrými, zdravými, prospěšnými. Pokud byste žili v Maďarsku, je to zemědělská země, vůbec nikdy byste nebyli hladoví. Nevím proč zvolili jméno „Hungary“. Nikdy byste nebyli „hungry“ (hladoví) v „Hungary“ (Maďarsku), to je jisté.
Je to uprostřed Evropy, a klima je stále podobné; tak moc se nemění. Možná se změnou klimatu se trochu mění. Ale protože je uprostřed Evropy, nebude tolik ovlivněno. A zemědělská tradice Maďarska se nikdy nemění. Kamkoli jdete, uvidíte, že pěstují zeleninu, pěstují obiloviny, pěstují slunečnice, na polích mnoho dalších produktů, které mohou nakrmit celou zemi a ještě zbyde. Je to správně, Maďaři? (Ano.) Vidíte, já vím. Znám vaši zemi. Pokud bude někde horko, mohli byste jet do Maďarska. Pokud se klima příliš změní, mohli byste jet do Maďarska. Pokud máte pocit, že ostatní vám nemohou zajistit dostatek jídla, jeďte do Maďarska. Životní úroveň tam je velmi, velmi skromná. Můžete si koupit jednoduchý dům, možná za 30 000 USD, a tam už budete šťastní. Nikdy jsem nechtěla opustit svůj malý přívěs. Nepotřebuji malý domek; můj malý přívěs byl dost dobrý. Protože tam vás lidé nechají na pokoji, lidé vás opravdu nechají na pokoji. Jste uprostřed zemědělské půdy; kolem vás jsou samé farmy, rýžová pole nebo pšeničné nebo kukuřičné farmy. Pěstují všechny druhy věcí. Tam v okolí žijí pouze zemědělci. Takže můžete vidět velmi krásnou scenérii, a (je) otevřená a vzduch je čerstvý. Také máme kolem sebe spoustu stromů. A nikdo vás vůbec neobtěžuje. Takže se cítíte velmi svobodně, když tam žijete.
A Maďaři jsou velmi prostí, velmi čistě smýšlející. Kromě Slovinska jsem v Europě žádnou jinou zemi neviděla, kde by měli společnou meditaci čistě z domorodců, jako v Maďarsku. Také děkujeme našim bratrům a sestrám, kteří tam (byli) dokonce ze začátku mojí mise, ve smyslu už kdysi dávno. Nechci si to připomínat, protože mi to upomene, že jsem příliš stará. Ale tehdy, když jsem ještě nikde ve světě nebyla moc známá, poněvadž jsem nejprve jednou přišla do Maďarska a pak jakékoliv mé učení začali překládat, to skrovné učení, tehdy písemně. A pak to rozšířili všude. A proto máme mnoho Maďarských bratrů a sester a to je kvůli pilnosti bratrů a sester, vůbec prvních bratrů a sester v Maďarsku. V té době jsme jich neměli mnoho, ale on byl v Maďarsku jedním z hlavních, který tlačil a tahal kola Dharmy. V Maďarsku ho následovalo hodně lidí. A nejen následovalo, ale kdokoliv byl zasvěcen, tak na cestě nezakolísal, kvůli překladu jakéhokoliv učení, které se mu v té době dostalo. Modlím se, aby mu Nebesa požehnala a všem zúčastněným v mých raných dnech.
Stále se mě moc po Maďarsku stýská. Stýská se mi po tom malém karavanu. Prosím vás, neprodávejte ho, nepronajímejte ho. Nechte ho pro mě, i když je prázdný. To není mnoho; je to jen dvakrát dva. A uvnitř nic moc, aby to někdo koupil nebo záviděl jako hodnotu. Je to jen malý karavan pro jednu osobu. Jednolůžkový karavan. Naštěstí jsem svobodná, tak mohu mít takový krásný karavan. Pro dva lidi by to možná bylo příliš přeplněné, přestože říkáme „dva jsou parta,“ ale v tom malém karavanu, by to byla „tlačenice“. Psům to nevadilo. Moji psi mi nevadili, protože nedělají vůbec žádné potíže. Žádné hry s vámi nehrají; neobtěžují vás. Vždycky jsou v pohodě, milující, pozorní a vděční za cokoliv, co jim dám.