Nevím za jak dlouho budeme osvobozeni od tohoto COVIDu-19. To záleží na lidech. (Ano, Mistryně.) Pokud se změní a budou žít soucitně, nebude už žádné zabíjení zvířat nebo lidí, pak tato pandemie zmizí okamžitě, bez léků, bez vakcíny, bez jakýchkoli problémů. Ale pokud budou pokračovat tímto způsobem, nevím, nemohu zaručit. Někomu mohu pomoci. Ale nemohu pomoci úplně. (Ano, Mistryně.)
Ještě něco? Prosinec. Ověřila jsem to. Páni! Něco více vzadu, protože jsem nepsala mnoho dní, tak jsem si myslela, že nic nezbylo, ale to bylo teprve 10., takže tam toho bude víc. A co je tu dalšího? Mnoho dalšího, ale nemohu vám to říct, dobře? (Ano, Mistryně.)
Skunk má rád měkké jídlo, ne psí tvrdé jídlo, i když ho snědl. Ale má rád měkké, takže… řekla jsem: „Dobře, namočím ho na chvíli do vroucí vody, a pak mu ho dám.“ Pak ho bude mít raději. Sní ho rychleji, a snědl ho všechno. Předtím nechal některé to větší. Snědl jen to malé. Pro štěně. Jídlo pro štěňata. Teď ho změkčím a on to má rád. Ptala jsem se ho: „Máš rád něco jiného?“ Řekl, že neví: „To je v pořádku.“ Chodil na některá místa a jedl grapefruit. (Och.) Někde v nějaké zahradě. Sní slupku a pak sní trochu grapefruitu, velmi málo. Do každého grapefruitu, udělá díru a něco sní. A pak jsem řekla: „Je ještě něco dalšího, co ti mohu dát, protože já nejsem skunk, já nevím, co máš rád?“ Řekl: „To je už v pořádku, to je velmi dobré. (Veganské) krmivo pro psy je dobré.“ A pak jsem se ho zeptala: „Ale jak jsi věděl o psím jídle? Protože skunci, nevědí nic o tomto krmivu pro psy, jak to, že jsi přišel a jedl (veganské) jídlo pro psy, jako kdybys byl můj pes?“ Řekl: „Sozy mi řekla, že mě nakrmíte.“ (Och.) Řekla jsem: „Ach, to děvče! Všetečka.“ Nejen, že ji musím krmit, starat se o ni, teď dokonce přivedla někoho dalšího, aby přišel a jedl moje jídlo. Och, ano, bylo to velmi zábavné. Řekla jsem: „Samozřejmě, že bych tě nakrmila. Předtím jsem to nevěděla, myslela jsem, že je lepší nechat tě na pokoji. Protože jsem nikdy předtím nevěděla, jak nakrmit skunka. A myslela jsem si, že přirozený život je pro tebe lepší.“ Ale on nerad jí ty šneky a žáby a tak. (Och.) Sozy se tedy motala kolem nějaký čas předtím, a tak mu řekla: „Přijď a promluv si s Mistryní, nakrmí tě.“
Protože oni spolu mluví, víte? Nevěděla jsem, že pes může mluvit se skunkem. Nemusí být spolu, aby mluvili. (Ano.) Pokud vědí, že psi jsou v mé péči, mohli mluvit. Řekl: „Co jsi jedla? Nerad jím všechny ty živé hlemýždě na zahradě.“ Takže Sozy řekla: „My nejíme zvířata. Ne! Jsme vegani.“ Skunk se tedy zeptal: „Jak si sháníš veganská zvířata k jídlu?“ Sozy řekla: „Ty hlupáčku! Nejsou to veganská zvířata. Je to veganské! Prostě veganské, žádná zvířata.“ Takže on řekl: „Jak si zajišťuješ tuto potravu?“ Ona řekla: „Promluv si s mojí Mistryní. Nakrmí tě.“ Takže skutečně jednou, když jsem tam byla, přišel. (Páni.) Takže se na mě opravdu podíval, dvakrát jsem ho potkala. Poprvé jsme se setkali, bylo to přímo, tváří v tvář, ale daleko. O pár metrů dál, a jeho oči zářily, (Ano.) ale byl velmi smutný. (Och.) Potom jsem věděla, nakrmila jsem ho. Nejprve jsem mu dávala chléb a sušenky a podobné věci. A on snědl chléb. A pak jsem řekla: „Dobrá, možná nějaké (veganské) krmivo pro psy, v sáčku, stále čerstvé a nové, tak jsem mu nějaké dala, trochu, abych zjistila, jestli to sní. Snědl to všechno. (Och.) Ano. Pak příště jsem dala trochu chleba a více (veganského) krmiva pro psy. Snědl všechno to jídlo; chléb nechal. Takže vím, že má prostě rád psí (veganské) jídlo. Možná příliš poslouchá Sozy. Sozy řekla: „Jíme veganské jídlo pro psy. Nejíme jiné věci, které nejsou veganské.“ Takže se možná obává, že jakákoli jiná věc není veganská. Chléb tedy už nesnědl, jí jen (veganské) krmivo pro psy. A později, jednoho dne jsem myslela možná… protože nechal několik velkých granulí, psích granulí. Znáte, hotové (veganské) krmivo pro psy? (Ano, Mistryně.)
Takže jsem mu řekla, a nyní jsem řekla někomu, aby se postaral, pokud tady nejsem, někdo jiný se postará. Nemám vždy čas nebo nejsem vždy na stejném místě. Musím se stále stěhovat. Pobíhat kolem. Z bezpečnostních důvodů a z jiných důvodů, z duchovních důvodů. Protože některá místa mají větší duchovní hodnotu než jiná místa. A poté, co skončím na jednom místě, jdu na vyšší. Rozumíte tomu? (Ano, Mistryně.) Pokud je takové, pak se musím přestěhovat. Tak jsem si jednoho dne pomyslela, že je možná velmi malý. Je mu jen šest nebo sedm měsíců. Takže možná má rád měkké jídlo. Takže jsem řekla tomu člověku, který se stará: „Nejprve to namočte do horké vody; bude to mít raději.“ Šel kolem a řekl: „Děkuji Vám. Děkuji Vám.“ (Och.) Otočil se, otočil se a řekl: „Děkuji Vám.“ Stejně jako psi, když se honí za svými ocasy. (Och.) Možná se to naučil od Sozy, Nevím, od mého psa. Existuje mnoho dalších věcí, o nichž s vámi nemohu mluvit. Nevadí, nevadí. Další věc nemohu. Tuto.
Víte, že v dnešní době je více nových variant COVIDu, ano? (Ano, Mistryně.) Šíří se o 70 nebo 80 procent rychleji než ten starý. (Páni.) A našli ho v Anglii, ale možná už je ve Francii nebo kdekoli jinde, takže celá Evropa je nyní uzamčená. (Páni.) Nepovolují nikomu z Anglie, aby přijel, pokud to tedy není něco opravdu naléhavého nebo velmi, velmi důležitého. (Ano, Mistryně.) Nyní jsou všichni zamčeni. Nyní je celá Anglie izolovaná od Evropy. (Ano, Mistryně.) A pak i další země, také zakázaly Angličanům, aby jezdili také do jejich země. Zapomněla jsem, možná Turecko nebo něco. Zjistíte to. Protože tato nová varianta je z Anglie, našli ji v Anglii. A šest, sedm typů. Nebo teď možná víc. Tak děsivé. (Ano, Mistryně.)
Nejste šťastní, že žijete sami společně v bublině. (Ano. Ano, Mistryně.) Já nenosím roušku. Protože kdybych nosila roušku, možná budu mluvit stylem: „Jak se máte?“ Kromě toho, nepotřebuji, žiji sama. (Ano.) Nikoho nekontaktuji. (Ano. Ano, Mistryně.) Teď ani psy. Nevídám žádné psy, nevídám vás. Prostě takhle žijeme.
Nevím za jak dlouho budeme osvobozeni od tohoto COVIDu-19. To záleží na lidech. (Ano, Mistryně.) Pokud se změní a budou žít soucitně, nebude už žádné zabíjení zvířat nebo lidí, pak tato pandemie zmizí okamžitě, bez léků, bez vakcíny, bez jakýchkoli problémů. Ale pokud budou pokračovat tímto způsobem, nevím, nemohu zaručit. Někomu mohu pomoci. Ale nemohu pomoci úplně. (Ano, Mistryně.) Už to je hodně, je to hodně pomoci. Proto neumírá tolik lidí, jak by umíralo. Rozumíte? (Ano, děkujeme Vám, Mistryně.)
A já se ptám: „Jste přátelé?“ Vracíme se ke skunkovi. Viděla jsem ho tu další den. „Jste něco jako přátelé?“ Řekl: „Ne, dříve jsme se neznali.“ „Ale ty mluvíš, že?“ Řekl: „Ano, ano máme rozhovory, a ona mě někdy navštěvuje.“ Možná astrálně. Víte, duše. Ani ke mně žádný vztah. Ani k Mistryni. „Kdy ti to řekla? Řekl: „Před několika měsíci.“ Řekla jsem: „V pořádku.“
Před několika měsíci, tehdy jsem ho poprvé uviděla. Ny, je jeho jméno. Má jméno. Ny. N-Y. Takže jsem mu někdy říkala Ny, když jsem ho dříve krmila. Teď ho nekrmím. Někdo to dělal, ale když jsem ho já předtím krmila, vždycky jsem mu říkala jeho jménem. Řekla jsem: „Ny, tvoje jídlo je připravené Až budeš připraven, když budeš mít hlad, přijď se najíst, ano? Se vší láskou, a musíš poděkovat Bohu. Bůh ti to dává. Já jen plním Boží vůli. Ano? Pomáhám ti, ale je to od Boha.“ Takže tomu porozuměl. Předtím, když jsem ho stále krmila, kroužil kolem mého domu. Je to malé studio s toaletou a vším uvnitř, na šest krát čtyřech metrech. A připraveno také pro psy. V případě, že psi přijdou, mají místo. Mají pohovku a svůj pelech, který jsem navrhla. Ale jen jeden, protože většinou vyskočí na pohovku. Mají to rádi. Protože na mě lépe vidí. Také jsou výš. Říkám jim: „Možná je jeskyně chladná, protože jste na podlaze, takže pokud chcete, pohovka je lepší.“ A od té doby vždy spí na pohovce. Pokud ji mají. Někdy skočí do jeskyně, víte, do svého psího pelechu, pokud chtějí tmu. Jinak zůstávají na pohovce.
Jiného dne, protože pršelo, přemýšlela jsem, jak se může skunkovi dařit v takovém počasí. A je tak mladý. Jeho rodiče už zemřeli (Och.) stářím, řekl mi to. Žije tedy sám a funguje dál sám. Už tak mladý. Od té doby, kdy mu byly možná tři, čtyři měsíce, ano? (Och.) A teď je v pořádku, takže je mi smutno, cítím, že bych měla říct osobě, která se stará, aby mu dala ven psí pelech nebo něco. Ale pak jsem řekla: „Och, ne, raději ne, protože to není tak bezpečné, jako kdyby měl svoji vlastní noru. Možná už ví, možná ho to rodiče naučili, nebo možná zůstává v doupěti svých rodičů, protože pokud i nadále chodí jíst, to znamená, že je v pořádku. Je to bezpečnější, než ho dát do té psí boudy, a dát ji ven a cokoli jiného se může připlazit dovnitř a ublížit mu. Víte, o čem mluvím? (Ano.) Nebo pokud by tam šli psi, mohli by jít okolo a vyděsit ho. Ne všichni budou mluvit jako Sozy. Mohli by ho vyděsit, nebo jít a čichat, čichat a vyděsit ho k smrti. Takže jsem řekla, raději ne. Nechte ho být. Jen mu dávejte jídlo, to stačí. O tom jsem přemýšlela. Takže jeho duše ke mně přišla a řekla: „Nebuďte smutná, protože Vás miluji. (Óóó!) Jako dítě matku, víc než to.“ Takže (Páni.) jsem řekla: „Dobře. Nejsem smutná, jen si o tebe dělám starosti.“ Dělám si také starosti o mnoho dalších zvířat, protože nejsou v bezpečí, víte? (Ano, Mistryně.)
Minule jsem žila na nějakém místě a viděla jsem nějakou veverku, dítě, spadla na zem a zemřela. (Och.) Och, a to mě opravdu tak zranilo. Ale jak se můžete postarat o veverku? A pak, ony jsou ještě mladé, a možná příliš mnoho větru, a pak prostě spadly. Och, Bože. Opravdu mi to způsobuje tolik bolesti na dlouhou, dlouhou dobu. Ano. Promiňte. Jakýkoli jiný… chcete deník, hm? Nějaké další otázky? Nebo jen to? (To je vše, Mistryně.) To je vše? Podívám se, jestli ještě něco.
Tady jsem řekla, že „Denně příliš pláču. To není dobré pro mé oči. Raději to zkusím ovládnout. Dnes jsou trochu víc rozostřené.“ „Prosím Nebesa, odpusťte zvířatům a jejich nepřátelům. Odpusťte všem lidem.“ A tady jsou některé další věci o něčem, co vám také nemohu říct. Promiňte. Myslím, že je vše hotové. To je další deník. Není to nic moc. A do tohoto moc nepíšu, někdy, ale ne moc. Ne. Dobře, dobře. To je vše. Mnoho dalších věcí je o předpovědích pro toho a toho vůdce, a ty a ty věci o naší planetě. Nemohu vám to říct. Dobrá? (Rozumím Mistryně. Děkuji Vám, Mistryně.)
Ještě jednou vám přeji Veselé Vánoce, Šťastný nový rok. (Veselé Vánoce, Mistryně a Šťastný nový rok Vám též.) Už žádné otázky, že? (Ne, Mistryně. Už ne.) Dobře, velmi dobře. (Velmi Vám děkuji, že jste si udělala čas, abyste s námi promluvila, Mistryně.) Měli byste to opravdu ocenit. (Ano, děkujeme Vám, Mistryně.) Protože můj čas je opravdu velmi omezený. Velice omezený. Kdykoli to zvládnu, ráda to udělám. Ano? (Děkujeme Vám mnohokrát, Mistryně.) Dnes není moc programů, co spěchají, není dnes večer mnoho vysílání, které se vysílá dnes večer, nebo není mnoho oprav, takže je to v pořádku. Ano. Dobře, děkuji vám tedy (Děkujeme Vám, Mistryně.) za to, že jste dobří chlapci (Děkujeme Vám, Mistryně) a dobré dívky. Bůh vám všem žehnej. (Bůh žehnej Mistryni. Děkujeme Vám, Mistryně.) Děkuji vám za to, že děláte vše, abyste pomáhali světu, pomáhali mně, a bezpodmínečně. Nechtějte moc od světa, nechtějte moc pro své pohodlí, i když můžete mít všechno, co chcete, to víte, že? (Ano.) Objednávejte si jen to, co potřebujete. Dobrá? Nikdy, nikdy… Nic neřeknu. Jen pro vaše pohodlí, a abyste mohli pokračovat s prací. Dobře? (Děkujeme Vám, Mistryně.)
Mimochodem, také děkuji všem pracovníkům Supreme Master Television venku ve světě. Také se hodně obětují, protože také mají práci, aby si vydělali na své živobytí, a také mají své rodinné příslušníky, své vazby, své povinnosti, a i tak si najdou čas, aby pomáhali s touto prací, aby pomáhali našemu světu. Upřímně a pokorně vám tedy děkuji. Kéž vám všem Bůh žehná. Moc vás miluji. Děkuji. Objímám, objímám. Bůh žehnej vám a vaší rodině. Zatím na shledanou. (Na shledanou, Mistryně.)